Porod feny –  Jak rozpoznat, jestli porod probíhá normálně nebo je zapotřebí zásahu veterináře? – 6. díl miniseriálu o nejčastějších problémech pohlavního ústrojí fen, psů a koček.

Pokud máte doma březí fenku, která bude brzo rodit, určitě Vás napadá spousta zneklidňujících otázek jak předejít možným problémům souvisejících s porodem.

Abyste zůstali v klidu, je dobré vědět, jak vlastně takový porod probíhá fyziologicky. Porod feny totiž ve většině případů proběhne normálně a bez problémů.

Co tedy je nutné znát a také co je dobré vědět?

První věc, bez které bychom  těžko určili, kdy má k porodu dojít, je fyziologická délka trvání gravidity.

Fyziologická délka gravidity fen se pohybuje poměrně ve velkém rozmezí od 57 dní až po 72 dní.

 Průměrná délka gravidity se běžně uvádí 63 dní. S touto hodnotou také nakonec počítáme při plánování očekávaného porodu.

Je ale důležité vědět, že není neobvyklý termín porodu 57. den po spáření nebo třeba i 72. den po nakrytí psem.

Malá plemena mívají obvykle kratší dobu březosti, velká plemena klidně i těch 70. dní.

Jak to, že je tak veliké časové rozmezí?

Velké časové rozpětí je dáno v podstatě tím, že pokud je fena opakovaně kryta psem, spermie si jednoduše počkají na oplození schopná vajíčka a teprve potom, když vajíčka oplodní, začíná vlastní gravidita a odpočítávání délky gravidity.

Spermie  v pohlavním aparátu feny  si drží schopnost oplození 3 – 6 dní. Takže teoretických průměrných 63 dní  gravidity se počítá od okamžiku oplodnění vajíčka a to nemusí korelovat s aktem páření.

Jak tedy počítat počátek gravidity?

Existuje několik metod, jak určit, od kdy se počítá gravidita a tím určit předpokládaný den porodu.

Žádná z metod však není úplně 100%. V biologii jakéhokoli živočicha není žádný průběh narýsován podle hodinek. Zde si ukážeme 5 základních metod, kterými lze upřesnit termín porodu.

  1. Stanovení začátku gravidity a termínování porodu podle hladin progesteronu

Stejně jako pohlavní cyklus feny  tak i zabřeznutí, gravidita a i porod, všecko je řízeno hormony. Podle výšky  hladiny jednotlivých hormonů v krvi se řídí pohlavní chování při krytí, zabřeznutí a i porod.

Pro vysvětlení nám stačí pochopit funkce tří hormonů:

I. Při krytí hraje hlavní roli u fen estrogen. Je tvořen ve vaječnících a má vliv na projev přitažlivosti feny pro psy.

II. Po zdárném nakrytí nastupuje role progesteronu, který je tvořen žlutým tělískem a funguje jako ochránce gravidity.

III. Posledním hormonem, o kterém se zmíním, je Luteinizační hormon (běžně užívaná zkratka LH). Ten vzniká v předním laloku hypofýzy (podvěsek mozkový) a řídí činnost vaječníků.

Takže:

Několik dní před ovulací začne hypofýza (podvěsek mozkový) ve zvýšené míře produkovat luteinizační hormon.

Tato výrazně zvýšená hladina LH působí jako spouštěcí mechanismus ovulace, tj. prasknutí zralého folikulu ve vaječníku. Z prasklého folikulu, který doposud produkoval estrogen, se uvolní vajíčko. To se přesune z vaječníku do vejcovodu a čeká zde na oplodnění. Z uvolněného folikulu vznikne žluté tělísko a v něm se tvoří progesteron.

Na základě stanovení hladiny koncentrace progesteronu v krvi jsme schopni určit, kdy proběhla LH vlna a od toho okamžiku se počítá 65 dní. To je datum porodu.

Hladina progesteronu od okamžiku LH vlny roste a podle aktuální hladiny v krvi feny se počítá doba do porodu podle schématu níže.

Hladina progesteronu v krvi feny po ovulaci

• 1,6 – 2,7 ng/ml –  0 dnů po ovulaci –  porod za 65 dní
• 2,8 – 4,0 ng/ml – 1 den po ovulaci – porod za 64 dní
• 4,1 – 6,0 ng/ml – 2 dny po ovulaci –  porod za 63 dní
• 6,1 – 8,2 ng/ml – 3 dny po ovulaci –  porod za 62 dní
• 8,3 – 15,9 ng/ml – 4 dny po ovulaci– porod za 61 dní
• > 16 ng/ml –5 dnů po ovulaci. – porod za 60 dní

Toto stanovení progesteronu má význam hlavně u očekávaného obtížného porodu, kde se plánuje preventivní císařský řez právě kolem toho 65 dne od vrcholu LH vlny.

Pro běžného chovatele je tedy tato metoda nepraktické a zcela nemožná.

Navíc, jak jsem již zmínil prve, nic není 100%, takže jsou feny, které rodí už 58. den po LH vlně a naopak feny u kterých proběhne porod až 72. den po LH vlně. Jisté je jenom to, že většina fen rodí okolo 65. dne po LH vlně.

       2. Určení doby porodu podle aktuální hladiny koncentrace progesteronu v krvi feny před porodem

V krvi březích fen koluje vysoká hladina progesteronu (30 – 60 ng/ml). Jakmile ale začne progesteron klesat, gravidita končí a nastává porod.

Velmi rychle se pomocí  hladiny progesteronu v krvi dá určit termín porodu, protože v okamžiku, kdy dojde ke snížení hladiny progesteronu v krvi pod 2 ng/ml, porod proběhne do 24 h.

Opět zde platí: Tuto metodu pochopitelně nemůže chovatel doma u březí feny uplatnit a proto je určena jen pro indikované hospitalizované pacienty na klinikách.

Následující metoda je však velmi jednoduchá a i spolehlivá:

     3.Přechodný pokles teploty

Tato metoda v podstatě využívá předešlého tvrzení, že úbytkem progesteronu u březí feny je vyvolán porod.

Progesteron  v krvi březích fen způsobuje větší metabolizaci organismu a tím pádem i vyšší teplotu březích samic. Jakmile ale progesteron začne ubývat, metabolismus těla feny se zklidní a teplota přechodně poklesne.

Během několika chvílí ale zase vzroste, protože u feny začnou kolikové předporodní bolesti.

Přechodný pokles teploty o 1ᵒC – 1,5ᵒC je celkem spolehlivý indikátor nadcházejícího porodu, který by měl proběhnout do 12 – 36 hodin od tohoto poklesu teploty.

Teplotu doporučuji začít měřit zhruba týden před porodem v konečníku feny 2 x denně, ráno a večer.

Průměrná teplota zdravého psa je 37,5 – 39ᵒC.

Ideální je měřit teplotu ráno, ještě než fenka začne být aktivní. Potom je už teplota vyšší a pokles  by už nemusel chovatel zachytit. I proto je dobré pravidelně teplotu měřit takto už týden před porodem, protože tak si alespoň chovatel může ze zaznamenaných teplot vytvořit představu, jaká je normální průměrná teplota jeho feny.

Další jednoduchou a spolehlivou metodou, kterou ale je možné provést v ordinaci veterináře, je moje oblíbené ultrazvukové vyšetření.

    4. Ultrazvukové vyšetření

Vhodné je  prostě 25. den po zjevném aktu páření nechat fenku vyšetřit na přítomnost/nepřítomnost gravidity.

V případě potvrzení gravidity můžeme počítat opravdu s termínem oplození, který se shoduje s udávaným datem krytí. Vycházím z toho, že plod je možné zachytit ultrazvukem nejdříve 21. den stáří plodu, takže stáří plodu určitě nebude méně jak 21 dnů a nebude ani více jak 25. dnů.

Pokud není potvrzena gravidita, automaticky dělám vyšetření znovu za týden tedy v době mezi 30. – 33. dnem od páření. Když v této době graviditu již potvrdím, zpravidla jsem již schopen podle zkušeností odhadnout stáří plodu a tedy i to, jestli jde o plod ve stáří 25 dní nebo o plod pozdějšího stáří do 33 dne.

Ultrazvukem jednoznačně potvrdíme životnost plodů a stav dělohy. Všeobecně se nedoporučuje při USG vyšetření počítat počet plodů. Zvláště při velkém počtu plodů dochází k nepřesnostem.

   5. Rentgenologické vyšetření

Rentgenové vyšetření gravidity je dle mého názoru už dávno překonáno ultrazvukem. Ultrazvuk poskytne daleko lepší obraz o stavu porodních orgánů a hlavně o životnosti plodů. RTG snímek je ale účelné zhotovit až ke konci gravidity a to ze dvou důvodů:

1. důvodem je negativní ovlivnění plodu rentgenovým zářením. RTG paprsky způsobují vznik vrozených vývojových vad. Tento vliv RTG záření je nejškodlivější právě na počátku vývoje plodů.
2. důvodem je to, že RTG snímkem jednoznačně potvrdíme počet plodů, které už mají osifikované kosti. Osifikace kostí probíhá až od 40. dne stáří plodu. RTG vyšetření lze tedy provést až ke konci posledního trimestru.

RTG snímkem prokážeme tedy jednoznačný počet štěňat, ale ne už jejich srdeční činnost.

Jak tedy prakticky určit termín porodu?

Podle mých zkušeností je nejlepším řešením zkombinovat vyšetření ultrazvukem 25.- 30. den po nakrytí a měření teploty  týden před termínem porodu, který bude stanoven sonografickým vyšetřením. Jaké příznaky pozorovat u blížícího se porodu si povíme následovně.

Vlastní průběh porodu

Před porodem fena začne vykazovat příznaky blížícího se porodu. U feny můžeme pozorovat:

• neklid
• časté močení
• vyhledávání přítomnosti majitele nebo samoty
• zvětšení mléčné žlázy a sekrece mleziva
• v termínu 12 – 36 hodin před porodem může přechodně poklesnout tělesná teplota o 1 – 1,5ᵒC

Průběh porodu si lze rozdělit do tří fází

I.fáze  je tzv. fáze otevírací.

V první fázi porodu dochází pouze k uvolnění, k relaxaci děložního krčku. Porodní stahy dělohy jsou ještě krátkodobé, vteřinové a jsou omezeny zatím jenom na dělohu. Na rozdíl od druhé fáze, kdy už jsou kontrakce delší a silnější a zapojuje se celá břišní stěna.

Fena projevuje neklid, chvěje se, častěji močí, ohlíží se, naznačuje kolikové bolesti. Můžeme pozorovat hlenovitý výtok z pochvy, to se uvolňuje hlenová zátka děložního krčku. Ale tento výtok nemusí být pravidlem. Některé feny mají výtok hlenu již několik týdnů před porodem, třeba i krvavě zabarvený, jiné feny mohou být bez výtoku.

Délka otevíracího období je uváděna kolem 3-12 hodin.  Je ale prakticky nemožné přesně určit počátek otevíracího období.

II.fáze je fáze, kdy dochází k vypuzení plodu.

Tuto fázi lze už dobře rozpoznat, protože ke kontrakcím dělohy se připojují kontrakce břišní stěny tzv. břišního lisu. Délka této fáze je udávána cca 2 – 6 hodin. Někdy se může doba prodloužit i na 24 hodin. U málo početných vrhů je kratší, u více četných vrhů je delší.

Intervaly mezi štěňaty jsou 0,5h až 6 hodin. Interval mezi prvními štěňaty je kratší, mezi pozdějšími i 6 hodin.

III. fáze je fáze, kdy dochází k vypuzení placent

Placenty odcházejí buď postupně se štěňaty, nebo několik placent najednou.

Nyní, když víme, jak má porod správně vypadat, můžeme si konečně povědět, jaké příznaky nás upozorní na komplikovaný průběh porodu.

Patologie porodu

Jsou to jen takové pomocné body, které nám napoví, jestli porod probíhá normálně, nebo to někde vázne.

1. Prvním bodem jsou slabé, ale viditelné porodní bolesti trvající déle než 5 hodin bez vypuzení prvního plodu. Toto kritérium není příliš přesné, protože slabé bolesti u zvířete můžeme jen tušit. Na feně zpočátku jen vidíme, že je neklidná. Takže určit přesně čas od kdy se projevují slabé porodní bolesti, není vždy možné.

Když ale už bolesti jsou na feně viditelné, dáváme pozor, aby netrvaly nekonečně dlouho.

2. Za fyziologických podmínek, když fena zatlačí, štěně projde lehce pánevním dnem a štěně se narodí velmi rychle. Proto, jsou-li intenzivní kontrakce břicha trvající déle jak 30 minut bez vypuzení plodu, něco je v nepořádku. Za tu dobu by se plod měl narodit.

Intenzivními kontrakcemi se rozumí to, že pozorujeme tlačení, kdy se zapojuje břišní lis. Takže tento bod se dá snadno změřit a my získáme přehled o průběhu porodu.

3. Dalším bodem je výtok zelené vody bez vypuzení prvního štěněte. To má význam především u porodu prvního štěněte.

Proč zelená voda a co to je?

Plod je fyziologicky uložen v děloze v plodovém vaku s plodovou vodou, která je čirá, lehce nažloutlá. Plodový vak je spojen s dělohou pomocí placenty.

Placenta kolem plodového vaku tvoří jakousi zónu. Jen v místě této zóny je plodový vak spojen s dělohou a s krevními cévami feny. Prostřednictvím placenty je zajištěno krvení a výživa plodu.  Pokud je placentární spojení plodového vaku s dělohou omezeno jen na určitý úsek (zónu) okolo plodu, nazývá se tento typ placenty zonární.

Zajímavost:

Zonární typ placenty mají samice masožravců.

Klisny, prasnice, velbloudice mají toto spojení po celém povrchu plodového obalu a ženy, primáti a hlodavci mají spojení soustředěno jen na jedno místo v podobě disku. 

Na okrajích placenty se vytváří hematom. Tento okrajový hematom  má tmavě zelenou barvu.

Jak plod prochází porodními cestami, protrhne se nejdříve plodový vak a odtéká nažloutlá plodová voda. Jakmile je plod uvolněn z plodového vaku, musí se oddělit také od placenty. Tak se uvolní od okrajového hematomu a začne z rodidel feny odtékat tmavě zelená tekutina.

Při porodu tedy nejdřív odchází nažloutlá plodová voda. Pokud se začne barvit do zelena, dá se očekávat, že se odděluje placenta. To samozřejmě už štěně ohrožuje na životě, protože je přerušen přívod kyslíku a živin od matky.

Při výtoku  zelených vod se čeká zhruba 30 minut, pokud nedochází k porodu štěněte, je potřeba zasáhnout.

Neplatí to ale absolutně. Jsou feny, kdy se zelený výtok objevuje několik hodin a narodí se živé štěně. A na druhou stranu fena je bez výtoku zelené vody a narodí se mrtvé štěně.

Může dojít k situaci, že štěně natlačené do pánve, ucpe i výtok plodové vody, porod nepokračuje  a štěně se pochopitelně udusí. Odtok plodové vody nepozorujeme, protože prostě není prostor, kudy by plodová voda odtekla. Zatlačený plod v pánvi působí jako zátka.

      4. Interval mezi štěňaty delší než 2 hodiny při viditelných silných kontrakcích

To samé ale platí, i když máme pocit, že kontrakce nejsou až tak silné a fena tlačí mezi štěňaty déle jak 2 hodiny.

Prostě pokud fena zatlačí a odpočívá a zase zatlačí a odpočívá a trvá to mezi štěňaty déle jak 2 hodiny a plody nevycházejí, je na místě vyšetřit fenu, jestli se tam neděje něco špatného.

      5. Dalším kritériem je interval od posledního narozeného štěněte delší než 6 hodin bez kontrakcí. Nemusí to znamenat absolutně vždy problém, ale rozhodně by se fena měla nechat vyšetřit. Pokud nemáte RTG vyšetřením daný počet štěňat, nemůžete si být jistí, že to štěně je opravdu posledním štěnětem. Při takhle dlouhé pauze by stálo určitě přijet na kontrolu k veterináři.

      6. Veterináře byste měli navštívit, pozorujete-li u feny:

• jakýkoli patologický výtok z rodidel (krev, hnis)
• narušení zdravotního stavu
• porod trvající déle než 24 hodin

A to je k porodu feny všechno. Teď už byste se nadcházejícího porodu neměli obávat.

Držím palce, ať vše proběhne bez komplikací.

Pokud se Vám článek líbil a něco Vám i přinesl, sdílejte dole na facebooku přes modrou ikonku – Sdílet, nebo klikněte – To se mi líbí.

Za 14 dní Vás čeká poslední díl našeho seriálu. Bude zaměřen na velmi časté onemocnění starších psů. Řeč bude o prostatě.

Pokud byste měli jakékoli otázky, využijte odkazu zde <<.

MVDr. Jan Hnulík