Pohlavní aktivita feny a psa – 1. díl miniseriálu o nejčastějších problémech pohlavního ústrojí fen, psů a koček.
Aby se psi a feny mohli vůbec rozmnožovat, musejí pohlavně dospět.
Pohlavní dospělosti předchází stejně jako u jiných tvorů včetně lidí období pohlavního dospívání, tj. období puberty.
U samic (fen) většiny plemen nastupuje puberta kolem 6. – 12. měsíce věku.
Pohlavní dospělosti dosahují feny zhruba mezi 8. – 15. měsícem věku v závislosti na plemeni.
Malá plemena jsou pohlavně vyvinutá dříve, velká plemena později.
To, že je fena pohlavně dospělá, znamená, že je schopná plnohodnotně zabřeznout a samozřejmě s tímto věkem se objevuje první říje (hárání).
Feny většiny plemen hárají zpravidla 2 x ročně, na jaře a na podzim.
Severská plemena (husky, malamut) nebo basenži zpravidla hárají jen 1 x ročně.
Hárání je vlastně projev vrcholu jednoho pohlavního cyklu (estru).
Pohlavní cyklus feny, který se neustále opakuje, je rozdělen na 4 stádia:
Proč se vůbec popisují tyto fáze?
Proč tyto složitosti?
Určením jednotlivých fází je snaha popsat a definovat stav na vaječnících, aby se mohla např. určit doba, kdy dojde k oplodnění.
Ve vaječnících pohlavně dospělé feny rostou folikuly. Folikuly jsou dutinky v parenchymu vaječníků, ve kterých probíhá vyzrávání vajíčka. Buňky tvořící tyto folikuly produkují pohlavní hormon (estrogen) a tento hormon ovlivňuje vnější pohlavní orgány, psychiku (projevy říje proestrus, estrus), ale také samotný růst folikulů a dozrávání vajíčka.
Po několika dnech probíhajícího pohlavního cyklu jsou dostatečně zralá vajíčka připravena opustit folikuly. Folikuly prasknou a vajíčka se uvolní a putují do vejcovodu. Mluvíme o ovulaci.
Buňky folikulů, které tvoří teď už prázdné dutinky, ale nezanikají. Přeměňují se v jiný typ buněk. Zbarví se do žluta, protože začnou ukládat žluté barvivo (lutein). Tato změna buněk se nazývá luteinizace. Buňky prázdných folikulů vytvoří shluk žlutých buněk nazvaný žluté tělísko (corpus luteum).
Buňky žlutého tělíska produkují také jiný pohlavní hormon (progesteron).
Progesteron na rozdíl od estrogenu chrání potenciálně novou graviditu.
Období, kdy je žluté tělísko přítomno na vaječnících se nazývá luteální (metestrus).
V té době je děložní sliznice je připravena přijmout oplozené vajíčko.
Pokud došlo k oplodnění vajíčka, nastává březost (gravidita).
Pokud k oplození nedojde, pohlavní cyklus pokračuje dalším obdobím (diestrus). Na koci této fáze, asi v době 20 – 30 dní od ovulace, dochází k pomalé regresi (mizení) žlutého tělíska.
Celý cyklus se následně dostává do období pohlavního klidu (anestrus).
Podle výšky hladin jednotlivých hormonů lze vysledovat v jakém období, v jaké fázi se fena momentálně nachází a podle toho naplánovat nejvhodnější dobu pro připuštění psem.
V podstatě začátky a konce jednotlivých fází (proestru, estru, metestru – diestru, anestru) jsou dány hodnotami hladin jednotlivých hormonů.
V proestru se díky přívalu hormonu estrogenu začínají prokrvovat intenzivně pohlavní orgány feny. Vulva-zevní stydké pysky uzavírající stydkou štěrbinu zduří, sliznice pochvy i dělohy je překrvená a začne se uvolňovat, otvírá se děložní krček. Následkem překrvení sliznic a sekrece mnoho žlázek fena začne „barvit“. Toto období trvá průměrně 7- 9 dní. Fena přitahuje okolní psy. Sama ale není ještě svolná k páření.
Potom nastupuje estrus (období vlastní říje). Období estru trvá asi 5 – 9 dní. Krvavý výtok z pochvy postupně ustává a mění barvu na slámově žlutou. Zduření vulvy také polevuje. V té době je fena ochotna k páření.
Z vaječníků se uvolňují vajíčka (dochází k ovulaci). Ovulaci následuje zvyšování hormonu progesteronu. Podle určité výšky hladiny tohoto hormonu v krvi lze zjistit dobu ovulace a čas optimální k nakrytí. Ovulaci prezentuje hladina progesteronu v krvi 4,8 – 6 ng/ml. Vhodné je nakrýt fenu do hodnoty přibližně 20 ng/ml. Pak už bývá pozdě. Obecně se doporučuje přibližně toto schéma:
Stanovení koncentrace progesteronu se provádí při problémech feny se zabřezáváním, při krytí psem ze zahraničí nebo při inseminaci.
Vajíčko se setkává ve vejcovodech se spermiemi. Vlastně jen ve vejcovodech může dojít k oplození. Vajíčka ve vejcovodech mají časově jen omezenou schopnost, kdy je mohou spermie oplodnit. Oplození schopnost si zachovávají vajíčka nanejvýš 2 dny. Než vajíčko dorazí vejcovody do dělohy, uběhne asi 10 dní.
Metestrus – Diestrus je období, kdy mizejí příznaky říje. Mizí otok vulvy, mizí zčervenání vaginální sliznice, dojde k uzavření děložního krčku, ustane výtok z vulvy.
Na vaječnících dominují žlutá tělíska, která se strukturálně i funkčně vyvíjejí do 20. – 30. dne po ovulaci.
Hladiny progesteronu kulminují (30 – 60 ng/ml). Po této době podléhají pomalé regresi a hodnoty progesteronu klesají k bazálním hodnotám (hodnoty progesteronu < 1 ng/ml značí konec diestru).
Anestrus je obdobím klidu pohlavního cyklu a trvá do začátku dalšího proestru.
Je dobré si ještě uvědomit, že ačkoli dojde ke svázání feny se psem, k umělé inseminaci, prostě k okamžiku, kdy se spermie ocitá v pohlavním ústrojí feny, automaticky to neznamená okamžité oplození vajíčka. Spermie prochází totiž v pohlavním ústrojí určitým dovyvinutím tzv. kapacitací.
Tato kapacitace je proces konečného vyzrávání spermie a až po této fázi vývoje je spermie připravená oplodnit vajíčko.
Další důležitou poznámkou je, že kapacitace spermií může proběhnout právě jen v pohlavním ústrojí feny.
Ke schopnosti oplodnit vajíčko (kapacitaci) je tedy nutná určitá doba pobytu spermie v pohlavním ústrojí feny. Tato doba nutná pro dozrání spermie v pohlavních cestách feny se pohybuje v řádu 6-10 hodin.
K oplození vajíčka dochází až ve vejcovodech, takže pokud je semeno vypuštěno do pochvy, spermie stráví tento čas putováním do vejcovodů samice. Pokud je rychlost pohybu spermií cca 15 cm/h, je potřeba počítat s tím, že krytí nebo inseminace vedoucí k zabřeznutí feny by mělo probíhat časově tak, aby spermie v pohlavním ústrojí čekali na uvolněná vajíčka 6 až 24 hodin před ovulací.
Velmi důležité pro chovatele fen, které byly nechtěně nakryty psem, je to, že spermie si uchovávají oplození schopnost v pohlavních orgánech samice až 6 dní.
To bývá skutečně někdy problém při nechtěném páření, protože 25. den po krytí je standardní doba, kdy se provádí nejčasnější sonografické vyšetření pro zjištění gravidity fen.
Pokud je vyšetření v této době negativní, musím říct chovatelům, že takový výsledek není ještě důvodem k radosti. Musejí zkrátka přijít ještě znovu za týden. Je to právě kvůli schopnosti přežití spermií ve feně 6 dní a možnosti po 6 dnech způsobit oplození vajíčka feny.
A naopak je-li to plánovaná a chtěná gravidita a výsledek gravidity je 25. den negativní, mohu tak chovatelům dát ještě naději, že by se mohlo jednat teprve o zpožděné oplodnění vajíčka a vyvinutý zárodek bude patrný až za týden.
Fena je schopna zabřeznout v období vrcholu říjového cyklu v estru. Toto období očekávejme zhruba po 7 dnech od nástupu hárání. Je to období, kdy říjové projevy už nejsou ve své maximální intenzitě.
Tuto dobu lze spolehlivě zachytit ve spolupráci s veterinářem na základě vaginálního stěru, odběru krve a stanovení hladiny progesteronu.
Pokud dojde k nechtěnému nakrytí psem, neznamená to automaticky pohromu a je třeba vyčkat a počítat s ultrazvukovým vyšetřením po 25 dnech po spojení. Více se budu tímto tématem zabývat ve 3. části v kapitole Nežádoucí krytí.
Samci (psi) se rodí s varlaty, která ještě nejsou sestouplá do šourku. Varlata jsou v době narození ještě uložena v původním místě vzniku, tedy v dutině břišní hned za ledvinami.
Přibližně v době 4 týdnů věku štěněte vlivem pohlavního hormonu testosteronu začínají varlata sestupovat přes tříselný kanál do šourku. Tento proces by měl být dokončen v 6. – 8. týdnu věku štěněte. Může dojít i k mírnému opoždění tohoto procesu.
Pokud k sestupu varlete, resp. varlat, do šourku nedojde, jedná se o poruchu- jednostranný/oboustranný kryptorchismus.
Spolehlivá terapie, vedoucí k sestupu varlat, není jednoznačně popsána. To, že tuto poruchu nelze spolehlivě léčit a vyléčit, je z chovatelského hlediska i dobře, protože tato vada je dědičná.
Jednoznačnou likvidací této poruchy je selektování a zamezení páření potomků postižených jedinců.
Nositelem této poruchy je pes (samec), ale i fena. U té samozřejmě se tato porucha projevit nemůže.
Proč je ale také důležité, aby varlata sestoupila do šourku?
Šourek je umístěn na periferii těla, tedy teplotní poměry jsou zde o něco nižší než uvnitř v dutině břišní nebo v tříselném kanále. A to je pro vývoj spermií zásadní. Kromě toho, že kryptorchidní varle ztrácí schopnost tvorby semene, samotná tkáň nesestouplých varlat je náchylná k nádorovým změnám. Rizika nefyziologicky uloženého varlete jsou mnohá (např. přetočení, uskřinutí atd.). Vznik nádoru je však nejvíce pravděpodobný.
Samci (psi)pohlavně dospívají až kolem 9. měsíce věku. Přibližně v tomto stáří jsou už schopní fenu připravenou k páření plnohodnotně nakrýt.
Nedílnou součástí pohlavního aparátu je prostata.
O tom, jaké zdravotní problémy mívají psi s tímto orgánem, se budu zmiňovat v 7. díle našeho miniseriálu.
V příštím díle se podíváme, jaké výhody a nevýhody přináší preventivní kastrace u fen.
Pokud se Vám článek líbil a něco Vám i přinesl, sdílejte dole na facebooku přes modrou ikonku – Sdílet, nebo klikněte – To se mi líbí.
Pokud byste měli jakékoli otázky, využijte odkazu zde <<.
MVDr. Jan Hnulík