Jak mi ultrazvuk zachránil život

Jak mi ultrazvuk zachránil život

„Jsem dvouletá fenka a chci se s Vámi podělit o to, jak mi ultrazvuk zachránil život.“

Tak takhle nějak by mohl znít senzace chtivý titulek článku, který je před Vámi.

Myslím ale, že úplně postačí jen jedno:

Ultrazvuk mám rád

Uplatnění ultrazvukového vyšetření je velmi široké a je základem pro odhalení

  • patologie orgánů v dutině břišní (játra, žlučový měchýř, žaludek, střeva, slinivka, ledviny a nadledviny, močový měchýř),
  • patologie pohlavního aparátu (u fen děloha a vaječníky, u psů prostata a varlat),
  • fyziologické stanovení březosti a samozřejmě je nezbytné pro
  • vyšetření struktur srdce.
  • Dnes už je také možné, díky kvalitnějšímu přístrojovému vybavení zobrazit i orgány v oblasti krku (štítná žláza, mízní uzliny).

To, že vidíme struktury jednotlivých orgánů, jejich velikost, tvaranatomické utváření je samozřejmě velmi přínosné. Jde o statický obrázek podobně jako RTG.

Ale krom toho ultrazvuk může poukázat na fungování některých orgánů a ve specifických případech může být takřka jedinou možností, jak potvrdit správnou diagnózu a rozhodnou tak o nutnosti operačního zákroku.

Případů, kdy je ultrazvukové vyšetření nezbytné pro volbu následné operace, je několik, od lehce diagnostikovatelné pyometry (hnisavý zánět dělohy) po snadno identifikovatelné a v podstatě na první pohled zřejmé kameny v močovém měchýři.

V těchto případech jde hlavně o nálezy, které jsou vidět přímo. Přímo vidíme patologicky změněnou dělohu, rovnou sledujeme kamínky, ať už jsou v močovém měchýři, ledvinách nebo žlučovém měchýři.

Co mám však na ultrazvuku nejraději, je to, že nám neslouží jen jako přímé zobrazení patologie, kterou jen snadno vidíme, ale použití ultrazvuku je mnohonásobně vyšší, když jednotlivá vyšetření jednotlivých částí orgánů a ústrojí začnou do sebe zapadat jako logická skládanka. Výsledkem je potom definitivní závěr, na základě kterého se chirurgové mohou jednoznačně rozhodnout, jestli přistoupí k operaci a na kterou část těla se zaměřit.

Chtěl bych to vysvětlit na několika příkladech. Je samozřejmé, že hlavním zdrojem všech informací, které pak vedou k indikaci potvrzení domnělé diagnózy (tzv. suspektní diagnózy) je kvalitní klinické vyšetření včetně vyptání se na všechny okolnosti kolem stavu pacienta (anamnéza). Potom už je o mnoho snazší tuto suspektní diagnózu potvrdit nebo vyloučit a vyšetřovat jiným směrem.

Někdy nám i odhalení samo do obrazu skočí. A někdy zase je to na škodu a domnělá diagnóza svádí ubírat se jen jedním směrem a opomenout jiné důležité nálezy.

Nyní se ale vrátím ke skládačce správné diagnózy prostřednictvím ultrazvuku a vysvětlení na prvním příkladě.


1) V prvním případě přišel do ordinace majitel s dvouletou fenkou cane corso, říkejme ji „Růženka“.

V anamnéze majitel uváděl u své feny zažívací potíže typu občasného zvracení, které postupně progredovalo v absolutní nechutenství, zvracení šťáv po nažrání, postupnou ztrátu hmotnosti i až do stavu viditelné kachexie (vyhublosti), k tomu apatii zvířete a dehydrataci.

K fence jsem se dostal až když všechna obecná prvotní opatření (hladovka, dieta, léky upravující trávení) selhala. Vše ukazovalo na pozření cizího předmětu a jeho uvíznutí ve střevech.

Rentgen by jen ukázal statický obrázek obsahu střev a žaludku nebo i schopnost průchodu obsahu střev za použití kontrastu na snímcích provedených v časovém odstupu. Přítomnost eventuálního cizího předmětu by se ukázala jen v případě, že by cizí předmět byl složený z určitého materiálu (kostí, kovu, kamene).

Ultrazvukem stejně jako rentgenem sice nemusíme přesně identifikovat cizí předmět.  Vše ale vidíme jasněji, protože vidíme, jak se chovají žaludek a střeva v reálném čase, jak se pohybuje obsah, v kterých místech má jeho posun problémy, kde dochází k zastavení nebo i pohybu nazpět. Vidíme práci žaludku a střev, frekvenci stahů jejich stěn a to nám ukáže např. vyšší frekvenci stahů při snaze protlačit obsah nebo naopak zvolnění až absenci kontrakcí (atonie střev) spojenou s rozšířením střev před překážkou v důsledku vyčerpání pohybu střev.

Připočítáme-li k tomu typické zobrazení přítomnosti cizího tělesa nebo typické příznaky invaginace (zauzlení) střev, můžeme s jistotou ukázat nejen přesně na místo neprůchodnosti, ale i na příčinu neprůchodnosti.

Při neprůchodnosti trpí pes zprvu trávicími potížemi.  Ty se ve většině případů řeší zprvu jednoduchými opatřeními (nasazení hladovky nebo diety a případně užívání léků, které zklidní žaludek).

Teprve podle odezvy na zmiňovaná opatření se další terapie zintenzivní nebo naopak. A v souladu s tím se zvažují onemocnění, která tyto příznaky způsobují a také vyšetřovací postupy, které je potvrdí nebo vyvrátí.

U Růženky to byl právě případ toho, že žádná dietní ani léčebná opatření nevedla ke zlepšení jejího stavu.  Růženka zvracela šťávy a trpěla nechutenstvím.  Její špatná zdravotní situace se navzdory všemu zhoršovala. Nechutenství pokračovalo a jediný zdroj energie byla pro ni infůze.

Ultrazvukové vyšetření bylo v tuto chvíli jasně indikované. Spolu s anamnézou, klinickými příznaky, průběhem dosavadní neúspěšné léčby a zbídačeným stavem fenky, to vše nasvědčovalo na podezření, že v zaživadlech uvízlo cizí těleso, které fenka pozřela.

Všechny tyto příznaky stačilo dát dohromady a ultrazvukem cizí těleso jen potvrdit.

Na ultrazvukovém obrázku se tekutina zobrazuje vždy černě.  Vše ostatní jsou odstíny šedé.

Bílé jsou tkáně a materiál s vysokou hustotou (kosti, dřevo, kov). Ty totiž odrážejí zvukové vlny. Stejně se ale jeví i vzduch, kterým ultrazvukové vlny neprostoupí a odrazí se. Přístroj tyto vyslané vlny není schopen zpětně zachytit a tyto materiály včetně vzduchu brání vyšetření.

Mimochodem i vzduch mezi chlupy znemožňuje vyšetření. Proto také je nutné při ultrazvukovém vyšetření ostříhat srst a nanést gel.

U Růženky byla vidět zažitina v žaludku, ačkoli pes byl minimálně 24 h o hladu. Za normálních okolností se žaludek zcela vyprázdní za 6 – 8 hodin, takže po 8 hodinách by měl být žaludek bez jakéhokoli obsahu. Takže zde byla první známka zhoršeného průchodu trávicím traktem.

V další části trávicího traktu hned za žaludkem v tenkém střevě v části zvané – duodenum- byla vidět vyšší frekvence stahů stěn duodena.

Rovněž v dalších navazujících částech tenkého střeva – jejunum a ileum – byla vidět vyšší frekvence stahů stěn těchto oddílů tenkého střeva.

Tenké střevo je zakončeno poslední částí – ileum, na které navazuje tlusté střevo. Předěl tenkého střeva a tlustého střeva tvoří problematický úsek, tzv. ileocekální spojka. V tomto místě často dochází k problémům, protože je zde výduť slepého střeva a posouvaná  zažitina může skončit v této slepé uličce.

Právě ono místo vykazovalo zastavení toku zažitiny. Obsah střev se pohyboval směrem k ileocekální spojce, ale zároveň byl zde i zřejmý zpětný pohyb zažitiny. Bylo evidentní, že v tomto místě je něco, co brání volnému odtoku zažitiny do tlustého střeva. Navíc v této lokalitě střeva se objevoval typický obrázek pro cizí těleso.

Viditelný pohyb zažitiny a její náhlé zastavení.

Obrázek černého stínu pod jasně bílým objektem – tak se může projevit cizí těleso ve střevech.

Operačním zákrokem byl poté ze střev vyjmut kus gumového míčku velikosti několik centimetrů a současně odstraněn nekrotický úsek tenkého střeva.   


2) Jiným příkladem neprůchodnosti střev byla rok a půl stará fenka plemene Kavalír King Charles španěl. Stejně jako u předchozí Růženky, tato psí slečna trpěla nechutenstvím, zvracením a postupně hubla.

Při ultrazvukovém vyšetření byla velmi dobře patrná neprůchodnost v oblasti za žaludkem směrem do střev, protože v žaludku zůstávala tekutá náplň s příměsí částic potravy, která se převalovala od jednoho konce žaludku po druhý.  Jestli tedy počítáme, že za normálních okolností se žaludek zcela vyprázdní za 6 – 8 hodin, po 8 hodinách by se v žaludku nemělo nic nacházet, kromě plynu.

V žaludku tedy vidíme tekutinu a v ní bílé částečky krmiva.

Na videu je dobře patrný obsah žaludku společně se zmítajícím pohybem zažitiny sem a tam.

Co bylo skutečnou příčinou neprůchodnosti  však nevím, protože u této fenky ultrazvuk odhalil i anomálie levé ledviny. Vyšetření krve poté potvrdilo vysoké ledvinné parametry a fenku jsem už potom neviděl.


3) Posledním příkladem cizího tělesa ve střevech byl případ west highland white teriéra. Podezření na pozření cizího tělesa bylo ihned na počátku zcela automaticky zvažováno vzhledem k patologické žravosti pejska. Majitel hned v ordinaci upozornil na možné pozření plastové kuličky. Ultrazvuk ukazoval typický ultrazvukový obraz –

  • rozšíření střev tekutou náplní před jasně typickým ultrazvukovým stínem, který zobrazoval kulovité těleso
  • zrychlená motorika střev v této oblasti, která se snažila protlačit toto kulovité těleso dál do střev
  • typický pravidelně kulatý tvar pozřené plastové kuličky

I přes to, že tento snímek neukazuje umístění kuličky ve střevech, kulovitý obrys a temný stín pod útvarem je na snímku patrný.

Nejlepší však na tomto případě nebylo efektivní potvrzení ultrazvukem přítomnosti cizího tělesa ve střevech, ale to, že obyčejným průběhem vyšetření, kdy je nutné tlačit sondou na břicho a pacienta přetáčet na bok a na záda, možná vedlo k samovolnému uvolnění kuličky, kterou pejsek následně za několik hodin po vyšetření vykadil.


Přeji Vám a Vašim čtyřnohým přátelům hodně zdraví.

Pokud se Vám článek líbil a něco Vám i přinesl, sdílejte přes modrou ikonku – Sdílet, nebo klikněte – To se mi líbí.

Díky

MVDr. Jan Hnulík

Tagy:
Jan Hnulík
Jsem veterinární lékař a řadu let se věnuji ultrazvukovému vyšetření psů a koček. Současně mou vášní je mikroskopické hodnocení buněk odebraných z povrchových nádorů aspirační biopsií, tedy pouhým vpichem. Bohužel, jak v populaci lidí, tak v populaci psů i koček, rapidně roste četnost nádorových onemocnění. Proto pomáhám lidem získat základní přehled o těchto nemocech, aby bylo možné nádorová onemocnění diagnostikovat v nejčasnějších stádiích a tak umožnit svým čtyřnohým přátelům co nejefektivnější léčbu a potažmo i chovatelům co nejekonomičtější cestu, jak se s těmito nemocemi vypořádat. Kdo jiný má totiž hlavní zásluhu na tom odhalit nebezpečný tumor včas, než sami všímaví chovatelé? Více o mě si přečtěte zde >>
Komentáře
  • 3 VĚCI, KTERÉ BYSTE MĚLI ZNÁT, ABYSTE VČAS ROZPOZNALI NÁDOR V OKOLÍ KONEČNÍKU
  • KLIKNĚTE NA TENTO ODKAZ A DOZVÍTE O E-BOOKU VÍC

  • 10 + 2 KLINICKÉ PŘÍZNAKY, KTERÉ MOHOU UKÁZAT NA NÁDOROVÉ ONEMOCNĚNÍ DUTINY ÚSTNÍ A NOSU
  • JAK MOC JSOU NEBEZPEČNÉ PODIVNÉ ÚTVARY V TLAMĚ
    • Objevili jste v tlamě Vašeho zvířete, ať jde o psa nebo kočku, divné útvary?

     

    • Nevíte co to je? 

     

    • Máte z nádoru strach?

     

    • Prevence v podobě včasného záchytu je daleko účinnější a levnější, než terapie zanedbaného tumoru

     

     

     

     

  • Jestli Vás onkologická témata u zvířat zajímají, sledujte je i na facebooku