I. díl miniseriálu – Terapie nádorových onemocnění

Pojďme rovnou k věci.

K základním metodám léčby onkologického onemocnění patří:

1. chirurgie
2. chemoterapie
3. radioterapie

Než ale vůbec zvážíme, jakou metodu v boji proti rakovině zvolíme, musíme mít jasno, co od zvolené strategie v boji s rakovinou očekávame. Plně souhlasím s myšlenkami pana profesora Gregoryho Ogilvieho, předního veterinárního onkologa z univerzity v San Diegu (USA), který přednášel na onkologickém kongresu v Brně v květnu 2018.

Pan profesor a další přednášející kladli na srdce všem zúčastněným veterinářům, že cílem veterinární onkologie by měla být dobrá kvalita života jeho pacienta, a nikoliv terapie za každou cenu!!!

Takže musíme vědět, co v první řadě od léčby chceme a co očekáváme. Samozřejmě, že vyléčení. Ale za jakou cenu? Jestli „nadopujeme“ naše zvíře léky v naději na uzdravení bez ohledu na to, jestli mu přitom přitížíme, je to špatně.

Pro správné rozhodnutí jak proti rakovině zakročit musíme přinejmenším znát:

• správnou diagnózu,
• prognózu onemocnění,
• možnosti ovlivnění nemoci,
• dostupnost léčebných metod,
• finanční nákladnost terapie,
• benefity terapie,
• nežádoucí účinky terapie.

Při zvažování onkologické terapie je velmi důležité vcítění veterináře do role majitele zvířete. Pochopení myšlenek majitele, uvědomění si, co se majiteli honí hlavou, to je to hlavní. Profesor Ogilvie nám na zmiňovaném onkologickém kongresu v Brně zdůraznil, že toto porozumění je ta nejdůležitější část onkologické léčby. Ukazoval nám také, že hlavní prioritou majitelů nemocného zvířete je důvěra v lékaře.

O tom nás také přesvědčují výsledky jedné obrovské studie v USA, která zjišťovala, podle čeho jsou ochotni majitelé nemocných zvířat platit veterinářům za veterinární péči – Ano i tohle lidé v Americe zjišťují.

Z této studie vyplývá, že lidé hlavně oceňují informování o léčbě a projednání všech okolností související s efektem léčby. To znamená také obeznámení s ostatními metodami léčby (chirurgie, radioterapie, chemoterapie), s prognózou, s vedlejšími účinky, se samotným průběhem terapie a samozřejmě s náklady na léčbu.

Najít veterináře, který je názorově blízko, je ochotný podávat informace, respektuje individuální problémy a samozřejmě je i na vysoké odborné úrovni, je asi to nejdůležitější při řešení jakéhokoliv zdravotního problému.

Podle toho, jaká je diagnóza, jaké jsou možnosti terapie, jaká je její dostupnost, jaká je prognóza a podle dalších okolností zvažujeme, jak k léčení budeme přistupovat.

Existují v zásadě čtyři přístupy nebo chcete-li strategie, jak řešit onkologický problém.

Přitom musíme mít ale neustále na paměti jednu důležitou podmínku, která se v humánní medicíně trochu vytrácí a to je kvalita života pacienta!

V lidské medicíně je totiž vždy snaha o úplné vyléčení. Bez ohledu na vedlejší účinky léčby. Ty se řeší až nakonec.

Ve veterinární medicíně je hlavním cílem terapie kvalita života pacienta.

Trochu na sebe tyto cíle narážejí v myšlení lidí a v uvažování chovatelů, kteří mají onkologicky nemocné zvíře. Jak uvažuje většina těchto chovatelů, rozeberu v 6. části tohoto miniseriálu o terapii nádorového onemocnění.

Vraťme se tedy k oněm čtyřem přístupům k problematice nádorových onemocnění u zvířat.

1. První a nejžádanější variantou v onkologické léčbě je úplné vyléčení. Tento postoj je totiž zcela běžný u lidí. Je však zcela nezbytné včasné podchycení onkologického problému, který je zároveň léčitelný a zejména potom obvykle razantnější metody léčby. To znamená chirurgické řešení, vysoké dávky chemoterapeutik a léčebné dávky radioterapie. Samozřejmě tím je léčba ekonomicky i časově náročnější a přináší více nežádoucích účinků. Ale na druhou stranu má výrazně vyšší šanci na úspěch.

2. Druhou možností je prodloužit dobu dožití pacienta při zachování dobré kvality života. To znamená zajistit zvířeti komfort a mít nemoc pod kontrolou. Není zde snaha úplně vyléčit, ale snahou je alespoň zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování stavu. Tady se využívá tzv. paliativní radioterapie či metronomické chemoterapie. (O těchto metodách bude řeč v příštích dílech)

3. Třetím možným přístupem k řešení problému je zachování kvality života a zajištění komfortu pacienta bez snahy výrazněji ovlivnit progresi nemoci. Základem je podpůrná péče zaměřená na podporu apetitu, kontrolu bolesti a udržení dobré kondice pacienta, nikoliv na prodloužení života a léčení nádoru. Jde tedy čistě o paliativní léčbu (paliativní chirurgie, paliativní radioterapie, paliativní chemoterapie – tyto druhy léčby budou zmíněny v příštích dílech). Jde o léčbu, která zmírňuje utrpení nevyléčitelně nemocného, ovlivňuje příznaky choroby nebo zvyšuje jejich snesitelnost pro pacienta. Nemá však zásadní vliv na vyléčení choroby a její průběh.
4. Čtvrtým řešením u pokročilého, rozsáhlého, léčebně neovlivnitelného onkologického problému je eutanazie. Je to možnost, která na rozdíl od lidské medicíny umožní ukončit utrpení pacienta.

Volba přístupu k onkologicky nemocnému zvířeti nezávisí jen na přání chovatele a veterináře, ale samozřejmě také na typu a závažnosti onkologického onemocnění.

Na těchto přístupech k onkologicky nemocným pacientům si ale už všimneme, že kvalita jejich života je velmi důležitou součástí léčby.

Na rakovinu se lidé dívají s depresí. Onkologické onemocnění vždy vyvolá paniku. Lidé se bojí tragického utrpení zvířete, mají strach z konečného medicínsky neovlivnitelného konce. Často je onkologické onemocnění bráno jako rozsudek smrti.

Profesor Gregory Ogilvie nám v Brně prezentoval zajímavou studii prováděnou v USA.

Při průzkumu americké veřejnosti, v otázce:  NA JAKÉ ONEMOCNĚNÍ ZEMŘEL VÁŠ PES?, jasně vede jako příčina úmrtí RAKOVINA.

Skoro 50% dotázaných uvedlo rakovinu, více jak 10% bylo srdeční onemocnění, následuje ledvinné selhání, potom jaterní onemocnění a poslední se umístila epilepsie s několika procenty.

Stejnou otázku položili chovatelům a lidem pečující o kočky, tedy: NA JAKÉ ONEMOCNĚNÍ ZEMŘELA VAŠE KOČKA?, opět jednoznačně vedla příčina úmrtí RAKOVINA.

Přes 30% dotázaných uvedlo rakovinu, více jak 20% bylo ledvinné onemocnění, následuje srdeční selhání, potom diabetes mellitus (cukrovka) a na posledním místě infekční onemocnění FIP ( infekční zánět pobřišnice).

Studie se zúčastnilo 2003 respondentů, takže šlo o velmi rozsáhlý průzkum.

Z uvedené studie, vyplývá, že RAKOVINA JE NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINOU SMRTI VETERINÁRNÍCH PACIENTŮ.  

Výsledek této studie asi není nijak překvapující. Rakoviny je prostě mezi zvířaty čím dá více a ne jinak je tomu i u lidí.

Američané však v této studii pokračovali a sledovali odpovědi i na jiné otázky.

Ve studii byla zkoumána otázka: JAKÉMU CHRONICKÉMU ONEMOCNĚNÍ SE DÁ NEJLÉPE PŘEDCHÁZET?

Jako chronická onemocnění byla v této studii srovnávána:

1. Rakovina
2. Ledvinné selhání
3. Jaterní selhání
4. Srdeční selhání

Tato chronická onemocnění jsou za sebou řazena tak, jak dopadla v otázce NEJÚSPĚŠNĚJŠÍHO PŘEDCHÁZENÍ.

NEJLÉPE PŘEDEJÍT TEDY MŮŽEME RAKOVINĚ a to včasným odhalením, preventivními vyšetřeními, ale především větším povědomím o tumorech!!!

Další otázkou, kterou se Američané ve studii zabývali, byla otázka: JAKÉ CHRONICKÉ ONEMOCNĚNÍ U ČLOVĚKA, PSA A KOČKY MÁ NEJVĚTŠÍ ŠANCI NA VYLÉČENÍ?

Jako chronická onemocnění byla znovu srovnávána:

1. Rakovina
2. Ledvinné selhání
3. Jaterní selhání
4. Srdeční selhání

Chronická onemocnění jsou za sebou opět řazena podle toho, jaké ŠANCE JSOU NA VYLÉČENÍ.

NEJVĚTŠÍ ŠANCI NA VYLÉČENÍ MAJÍ TEDY ONKOLOGICKÁ ONEMOCNĚNÍ, potom ledvinná selhání, jaterní selhávání a srdeční selhání dopadlo nejhůře.

………………

Přiznávám, že sám jsem trochu na pochybách, protože tyto výsledky mne překvapily.

Na jednu stranu poznatek, že rakovina u zvířat je nejlépe léčitelné chronické onemocnění zní povzbudivě.  Ostatně i zdravému člověku se zdravým zvířetem (bez rakoviny) se lehce říká, že rakovina nepatří mezi nejhorší chronické nemoci a že třeba onemocnění srdce je statisticky horší.

Těžko ale toto tvrdit člověku, který má takto umírající zvíře, nebo sám na rakovinu umírá.

Přesto ale uznávám, že SMÝŠLENÍ LIDÍ O RAKOVINĚ U ZVÍŘAT SE MUSÍ ZMĚNIT.

Je totiž prokázané, že to, jak se lidé cítí, jejich psi nebo kočky velmi intenzivně vnímají.

Takže vytvořme prostředí beze strachu!

Řada nádorů je dobře léčitelná a terapie výrazně prodlužuje dobu života při zachování jeho kvality.

Berme to i z druhé strany. Stejně jako zvířata pociťují pohodu i nepohodu svých pánečků, zrovna tak na člověka působí příznivě zvíře. Bylo prokázáno, že lidé chovající v domácnosti psa nebo kočku jsou na tom lépe s krevním tlakem, jsou vyrovnanější a někde jsem četl, že jsou i štíhlejší a dožívají se delšího věku. K tomu všemu přispívá zvíře v domácnosti. Pochopitelně ale jen zvíře, které je relativně v pohodě. A tu pohodu mu musíme zajistit my.  I z toho důvodu jsem jednoznačně zastáncem současného trendu veterinární onkologie tj.: cílem veterinární onkologie by měla být dobrá kvalita života pacienta a nikoliv terapie za každou cenu.

Jen zvíře, které je relativně v pohodě a to i navzdory onkologickému onemocnění, může stejnou pohodu předávat i zpátky majiteli.

Největší šanci na úspěch dává terapie nádorových onemocnění odhalených v raném stadiu. Předpokladem je tedy jejich časná detekce.

Stejně důležitá jako cílená protinádorová terapie, ne-li důležitější, je také podpůrná péče.

Podpůrná péče při onkologické léčbě je zaměřena na:

• kontrolu bolesti
• výživua podporu apetitu
• léčebné opatření proti zvracení
• jiné komplikace během léčby

Péče o onkologicky nemocného pacienta je časově, finančně i emocionálně náročná.

Asi nejdůležitější je ale spolupráce majitele, který je správně motivován. Proto uvádím tento miniseriál o onkologické terapii.

Článek vychází z přednášek:
1. Ogilvie G. Setting goals for compassionate care. 5th Oncological Congress, Brno, 2018 May.
2. Ogilvie G. Care beyond a cure: how to become a true healer. 5th Oncological Congress, Brno, 2018 May.
3. Ogilvie G. Compassion fatigue in oncology. 5th Oncological Congress, Brno, 2018 May.
4. Ogilvie G. Pet loss and bereavement. 5th Oncological Congress, Brno, 2018 May.
5. Kleiter M. Principles of radiation therapy. 5th Oncological Congress, Brno, 2018 May.
6. Nett R. J., Witte T. K., Holzbauer S. M. et al. Prevalence of risk factors for suicide among veterinarians – United States, 2014. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2015 Feb 13; 64 (5): 131–132.

Příště se pustíme do jednotlivých metod terapie nádorových onemocnění. Začneme s radioterapií. Této metodě věnuji dva díly seriálu. Je to metoda, která není ve veterinární medicíně běžně využívána, navzdory její poměrně vysoké účinnosti. O tom ale příště.

Pokud se Vám článek líbil a něco Vám i přinesl, sdílejte na facebooku přes modrou ikonku – sdílet, nebo klikněte – To se mi líbí.

Překvapilo Vás něco? Pište do komentářů na facebooku nebo přímo mě kliknutím na tento odkaz ››.

Díky.

Mějte se hezky.

Jan Hnulík