Záměrem této cesty je ukázat lidem s handicapem cestu k aktivnímu způsobu života.
Myslím, že hlavní věcí při volbě aktivního způsobu života je stanovovat si třeba i malé cíle a snažit se jich dosáhnout. Je ale také dobré se neupínat na jediný vrchol a nesnažit se urputně zdolat a nehroutit se, když to nevyjde.
Má-li člověk řadu malých cílů, má možnost si na jednotlivých cestách k nim odpočinout tím, že zkrátka přepne na zdolání jiného vysněného plánu.
Já osobně mám představu, co chci dokázat v práci a také, co chci dokázat v boji s mojí nemocí a co ve sportovní rovině. Vše se vzájemně kloubí a tak mohu při zdolávání jedné věci, které mám už dost, přesednout na zdolávání jiného vytyčiného cíle. Bonusem je pak vědomí, že mohu ostatním pomoci. Ať už svou prací, za kterou pochopitelně mám i finanční ohodnocení, tak i inspirací pro ostatní, třeba handicapované lidi.
Celý článek jsem rozdělil do tří částí a bude o tom, čeho lze dosáhnout, když se člověk spojí s těmi správnými lidmi, kteří jsou ochotni pomoci a když člověk opravdu chce.
1. část je pro inspiraci, jakou cestou jsem šel já, když jsem chtěl i přes handicap jezdit na kole.
2. část je o tréningu a o nezbytných úsecích frustrace i osobních rekordů.
3. část je o cestě po Dunajské cyklotrase.